cs
Evropa, Evropa
Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele.(Letní filmová škola)
Více informacíO pořadu
Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak.
Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele.(Letní filmová škola)