cs
Die Erbauer der Brooklyn Bridge
Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu Most, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu - anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. Historikové Antje Schlomsová, Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a později v Berlíně a v neposlední řadě o jeho zájmu o filozofii J. W. F. Hegela a ducha tehdejší doby. Pokračuje historička Nele Güntheroth s vyprávěním o podpoře hromadné emigrace do Ameriky ze strany J. A. R. V roce 1831 sám J. A. R. dorazí se svým bratrem do Philadelphie. Jsou zde uvedeny úvahy z jeho deníku nad osobní svobodou a setřesením evropského způsobu myšlení. Odtud se přesouvají do Pittzburghu. Nedaleko tohoto města J. A. R brzy zakládá farmářskou kolonii Saxonburg. Zde se mu také v roce 1837 narodil syn Washington. V této době se Amerika velmi rychle rozvíjí díky železniční trati a lodím, pro které se stavěly vodní kanály. Staví se tedy i mnoho mostů a v této chvíli začíná i kariéra J. A. R. v Americe. Na farmě v Saxonburgu zavádí výrobu ocelových lan na výrobu mostů místo konopných. Výrobu těchto lan si nechal později patentovat. Jeho prvním mostem v Americe je Alleghenský akvadukt. Z důvodu lepších pracovních nabídek se i s rodinou J. A. R. stěhuje na východní pobřeží a zde také otevírá svoji první skutečnou továrnu na výrobu ocelových lan. J. A. R. postavil také visutý most přes řeku Niagaru. Kurátor Saxonburgského muzea Fred Cesar vysvětluje zajímavou spojitost mezi mosty J. A. R. a spojováním lidí – spojení amerických států po občanské válce. Brooklynský most byl otevřen v květnu 1883 a J. A. R. se toho jako autor návrhu již nedožil. Zemřel v roce 1869 na následky infekce tetanu. Stavbu BM převzal po otci syn Washington. Stavba tohoto mostu započala proměnu města New York a dodnes má velký vliv i na jeho obyvatele – inspirace umělců. Washingtonovi, který se stal vlivem dekompresní nemoci invalidou, pomáhala při organizaci stavby mostu jeho žena Emily. Pro stavbu mostu byla z politického hlediska velmi důležitá. Byla také prvním člověkem, který tento most přešel.
Více informacíO pořadu
Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu Most, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu - anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. Historikové Antje Schlomsová, Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a později v Berlíně a v neposlední řadě o jeho zájmu o filozofii J. W. F. Hegela a ducha tehdejší doby. Pokračuje historička Nele Güntheroth s vyprávěním o podpoře hromadné emigrace do Ameriky ze strany J. A. R. V roce 1831 sám J. A. R. dorazí se svým bratrem do Philadelphie. Jsou zde uvedeny úvahy z jeho deníku nad osobní svobodou a setřesením evropského způsobu myšlení. Odtud se přesouvají do Pittzburghu. Nedaleko tohoto města J. A. R brzy zakládá farmářskou kolonii Saxonburg. Zde se mu také v roce 1837 narodil syn Washington. V této době se Amerika velmi rychle rozvíjí díky železniční trati a lodím, pro které se stavěly vodní kanály. Staví se tedy i mnoho mostů a v této chvíli začíná i kariéra J. A. R. v Americe. Na farmě v Saxonburgu zavádí výrobu ocelových lan na výrobu mostů místo konopných. Výrobu těchto lan si nechal později patentovat. Jeho prvním mostem v Americe je Alleghenský akvadukt. Z důvodu lepších pracovních nabídek se i s rodinou J. A. R. stěhuje na východní pobřeží a zde také otevírá svoji první skutečnou továrnu na výrobu ocelových lan. J. A. R. postavil také visutý most přes řeku Niagaru. Kurátor Saxonburgského muzea Fred Cesar vysvětluje zajímavou spojitost mezi mosty J. A. R. a spojováním lidí – spojení amerických států po občanské válce. Brooklynský most byl otevřen v květnu 1883 a J. A. R. se toho jako autor návrhu již nedožil. Zemřel v roce 1869 na následky infekce tetanu. Stavbu BM převzal po otci syn Washington. Stavba tohoto mostu započala proměnu města New York a dodnes má velký vliv i na jeho obyvatele – inspirace umělců. Washingtonovi, který se stal vlivem dekompresní nemoci invalidou, pomáhala při organizaci stavby mostu jeho žena Emily. Pro stavbu mostu byla z politického hlediska velmi důležitá. Byla také prvním člověkem, který tento most přešel.