Tajemství větru - S01E02

Epizódy

Tajemství větru - Séria 1

S1E1

Tajemství větru - S01E01

, Prima ZOOM, 61 minút

Tajemství větru - S01E01

Vítr Mistral vzniká na jihu Francie, v údolí řeky Rhony. Sílu jeho větru kolem hory Mont Venoux využívají povětroně. V zimě je výstup na horu zakázán kvůli riziku silného větru. Vítr může létat rychlostí až 300 km/h. Vítr se postupně stáčí k pobřeží Středozemního moře. Američanka Rachel Cobbová napsala knihu o větru Mistral, protože ji fascinuje. Živí se jako fotografka, fotografuje působení větru na přírodu, zvířata nebo města. Vítr fotografuje už 20 let. Cobbová díky svým zkušenostem ví, že když je v noci rudé nebe, druhý den přijde Mistral. V Provance drží v době silných větrů hlídku hlídači, kteří sledují, zda v nějakých místech nevzniká požár. V případě požáru Mistral vytvoří nad údolím poklici, která podporuje rychlé hoření a komplikuje hašení případných požárů. Hasiči také často analyzují meteorologická data. Z oblasti kolem Mont Ventoux Mistral míří směrem na jih – k městům Avignon, Les Alpilles. Kolem měst lidé vybudovali cypřišové háje, které by měly silnému větru odolat. Vítr totiž dokáže zničit úrodu v sadech, nebo ve vinicích. Vítr Mistral inspiroval také Van Gogha, který kreslil krajinu kolem francouzského města Saint Rémy. Vítr s sebou nese písek a usazeniny, nebo vysouší hlínu ve vinících. Větru využívají mlynáři ve větrných mlýnech, vzdušné proudy jsou užitečné také pro ptáky. Z oblasti Severní Rhony se vítr přesunuje ke Středozemnímu moři, fouká kolem měst Montpelier a Toulon. Silný vítr má vliv na podmořský život, když u pobřeží způsobí přívanem silného studeného větru náhlý pokles teploty z 22°C na 12-13°C stupňů. Výkyvy teplot působí negativně na mořské rostliny. Francouzský dokumentární seriál (2024)

O programe

Legendární závod plachetnic Route du Rhum, který se koná každé čtyři roky, začíná v Bretani a končí na Guadeloupe. V plavbě přes Atlantik hrají klíčovou roli pasáty. Pasáty trvale vanou na obou stranách rovníku. Rozvíjejí se mezi anticyklonou vysokého tlaku a tišinou nízkého tlaku. Mění směr podle polokoule, na severní vanou od severovýchodu na jihozápad a na jižní polokouli od jihovýchodu na severozápad. Objevili je mořeplavci v 15. století a díky nim přepluli Atlantik až k americkému kontinentu. První oblastí na pasátové trase v Atlantiku jsou Kanárské ostrovy, především suchý vulkanický ostrov El Hierro. Vítr vanoucí z afrického pobřeží podporuje rozvoj zdejšího ekosystému. Vegetace se přizpůsobila a jalovce chvojky odolávají větru zkroucené a vleže. Garoé, posvátný strom El Hierra, zadržoval na svých listech zkondenzovanou vodu z mraků a dával zdejším lidem vodu. Vítr pomohl také dorozumívání obyvatel v hornatém prostředí ostrova. Komunikují spolu až na vzdálenost pěti km pískáním. Jazyku se říká El Silbo. Pasáty zaručují i rozmanitost podmořského života okolo Kanárských ostrovů, kde najdeme rostlinné i živočišné druhy jak atlantské, tak středomořské. Proudění pasátů způsobuje výstup hlubinného proudu s velkým množstvím živin. Na své dlouhé cestě od ostrovů do Jižního Atlantiku využívají pasáty i buřňáci, kteří mají na Kanárských ostrovech své hnízdící kolonie. V období sucha pasáty také nesou písek se živinami z afrických pouští až do Atlantiku, kde minerály ovlivňují rozvoj mořských živočichů a napomáhají důležitému rybolovu. V 80. letech vědci učinili velký objev. Tuny minerálního prachu ze Sahary a Sahelu dopadají až do Karibiku a dokonce pomáhají přežití Amazonie. Francouzský dokumentární seriál (2024)