sk
Za planetou Zemí (3)
Kolem Slunce obíhají celkem čtyři terestrické planety – Merkur, Venuše, Země a Mars. Mají rozdílné osudy. Venuše byla pozorována už v 17. století. NASA vytvořila velmi odolné sondy Mariner. V roce 1962 proletěl Mariner 2 kolem Venuše. Na jejím povrchu to vře. Sověti měli program Venera. V prosinci 1970 vydržela sonda Venera 7 na povrchu této planety několik minut. V září 1975 přinesla Venera 9 první snímek povrchu. V květnu 1989 vyslala americká sonda Megelen radarové snímky sopečné aktivity. Odhalila, že Venuše mohla být po dobu dvou miliard let podobná Zemi. V roce 2006 se k výzkumu přidala evropská sonda Venus Express. Vědci hledají v atmosféře Venuše i známky života. Merkur je nejmenší terestrickou planetou. Panují na něm extrémní teploty. V roce 1973 fotografovala sonda Mariner 10 jeho povrch, který je posetý krátery. Sonda Messenger vstoupila v roce 2011 na oběžnou dráhu planety a zmapovala povrch. Mars je nejvzdálenější terestrickou planetou. V 19. století byly na jeho povrchu pozorovány kanály. V roce 1965 pořídila sonda Mariner 4 první snímky této planety. V roce 1971 pořídil Mariner 9 více než sedm tisíc fotografií. Objevil tam i nejvyšší sopku sluneční soustavy i to, že na Marsu byla kdysi tekoucí voda. V červenci 1976 přistály sondy Viking 1 a 2 na povrchu planety. Mimo jiné hledaly život. V roce 1997 se uskutečnila mise Pathfinder, která zahrnovala i vozítko Sojourner. Na Marsu jezdila i dvě vozítka mise Mars Exploration Rover a odebírala vzorky. V lednu 2004, v rámci mise Spirit, urazilo vozítko několikakilometrovou cestu do hor. Našlo důkazy, že na Marsu byla před miliardami let voda. V téže době vozítko mise Opportunity urazilo za šest let 45 kilometrů. V roce 2006 zmapovala sonda MOR detailně 99% povrchu Marsu z jeho oběžné dráhy. Mise Mars Phoenix, z května 2008, přistála u polární oblasti. Sonda měla na palubě bagr, kterým objevila dřívějšího stopy biologického života. Mars býval kdysi vodním světem. Slunce dává i bere život na planetách. Sluneční geomagnetické bouře generují nebezpečné částice. Americká sonda Parker, která byla vypuštěna v roce 2018, měla za úkol zkoumat sluneční aktivitu a sledovat ji. Vědci mají výzev stále mnoho. Budoucí mise na Mars budou muset být soběstačné. Mars není přívětivé místo k životu, lidstvo však musí neustále posouvat své hranice. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)
Viac informáciíO programe
Kolem Slunce obíhají celkem čtyři terestrické planety – Merkur, Venuše, Země a Mars. Mají rozdílné osudy. Venuše byla pozorována už v 17. století. NASA vytvořila velmi odolné sondy Mariner. V roce 1962 proletěl Mariner 2 kolem Venuše. Na jejím povrchu to vře. Sověti měli program Venera. V prosinci 1970 vydržela sonda Venera 7 na povrchu této planety několik minut. V září 1975 přinesla Venera 9 první snímek povrchu. V květnu 1989 vyslala americká sonda Megelen radarové snímky sopečné aktivity. Odhalila, že Venuše mohla být po dobu dvou miliard let podobná Zemi. V roce 2006 se k výzkumu přidala evropská sonda Venus Express. Vědci hledají v atmosféře Venuše i známky života. Merkur je nejmenší terestrickou planetou. Panují na něm extrémní teploty. V roce 1973 fotografovala sonda Mariner 10 jeho povrch, který je posetý krátery. Sonda Messenger vstoupila v roce 2011 na oběžnou dráhu planety a zmapovala povrch. Mars je nejvzdálenější terestrickou planetou. V 19. století byly na jeho povrchu pozorovány kanály. V roce 1965 pořídila sonda Mariner 4 první snímky této planety. V roce 1971 pořídil Mariner 9 více než sedm tisíc fotografií. Objevil tam i nejvyšší sopku sluneční soustavy i to, že na Marsu byla kdysi tekoucí voda. V červenci 1976 přistály sondy Viking 1 a 2 na povrchu planety. Mimo jiné hledaly život. V roce 1997 se uskutečnila mise Pathfinder, která zahrnovala i vozítko Sojourner. Na Marsu jezdila i dvě vozítka mise Mars Exploration Rover a odebírala vzorky. V lednu 2004, v rámci mise Spirit, urazilo vozítko několikakilometrovou cestu do hor. Našlo důkazy, že na Marsu byla před miliardami let voda. V téže době vozítko mise Opportunity urazilo za šest let 45 kilometrů. V roce 2006 zmapovala sonda MOR detailně 99% povrchu Marsu z jeho oběžné dráhy. Mise Mars Phoenix, z května 2008, přistála u polární oblasti. Sonda měla na palubě bagr, kterým objevila dřívějšího stopy biologického života. Mars býval kdysi vodním světem. Slunce dává i bere život na planetách. Sluneční geomagnetické bouře generují nebezpečné částice. Americká sonda Parker, která byla vypuštěna v roce 2018, měla za úkol zkoumat sluneční aktivitu a sledovat ji. Vědci mají výzev stále mnoho. Budoucí mise na Mars budou muset být soběstačné. Mars není přívětivé místo k životu, lidstvo však musí neustále posouvat své hranice. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)